Systém pro spory mezi agenty zkouší autonomní porotce a rychlé strojové zpracování případů, ale zachovává lidské odvolání.
To je důležitý vzor i mimo samotné spory: rychlost automatického rozhodnutí nemá odstranit možnost opravit sporný výsledek.
U citlivého procesu si určuj, kdo může rozhodnutí napadnout, jaké podklady se uchovají a kdo má poslední slovo.
Dobrá autonomie neodstraňuje člověka. Přesně vymezuje, kdy se vrací do hry.
Jeden tržní bot rozdělil práci mezi specializované role pro detekci, ověření, výpočet poplatků a další práci s kapitálem.
Praktická hodnota není v počtu agentů, ale v oddělení kroků, které mají jiný vstup, pravidla a kontrolu.
Rozděluj role podle odpovědnosti a předávacího bodu. Když dva agenti rozhodují o tom samém, nepřidáváš kapacitu, ale nejasnost.
Nejdřív rozděl práci. Až potom rozhoduj, kolik agentů potřebuješ.
Pracovní postup může u každého úkolu měřit čas a hodnotu a z těchto dat připravit pravidelný přehled úspor pro klienta.
Tím se technická aktivita mění na výsledek, kterému rozumí i člověk mimo samotnou automatizaci.
U opakované práce si proto určuj jednu metriku, která spojuje provedený úkol s časem, penězi nebo odstraněnou ruční činností.
Co neumíš převést na viditelný přínos, bude působit jen jako další nástroj.
Šestihodinový výzkumný úkol ukázal agenta, který koordinoval více modelů a během práce opravil selhání prostředí bez dohledu.
Právě vytrvalost a schopnost zotavit se z chyby rozhodují, zda agent zvládne skutečně delegovanou práci, nebo jen ideální scénář.
Testuj proto celý běh: co se stane při výpadku nástroje, ztrátě kontextu nebo neúplném mezivýsledku.
Spolehlivost se ukáže až ve chvíli, kdy se něco pokazí.
Jedna ověřená integrační vrstva může agentovi zpřístupnit více nástrojů bez nutnosti udržovat samostatné nativní napojení pro každou službu.
Pro malý tým je to hlavně provozní rozhodnutí: méně míst pro přihlašování, opravy a změny rozhraní.
Sdílená vrstva ale potřebuje jasná oprávnění. Agent má dostat jen nástroje a akce, které skutečně potřebuje pro daný úkol.
Zjednodušuj integrace, ne hranice oprávnění.
Komunikace mezi agenty sama o sobě nestačí. Dlouhodobější práce potřebuje také trvalý kontext, spouštěče, rutiny, nástroje a napojení na okolní služby.
Teprve jejich propojením vzniká pracovní systém, který umí navázat na předchozí stav a dokončit opakovaný úkol.
Při návrhu nezačínej počtem agentů. Začni vstupem, stavem práce, dostupnými nástroji a podmínkou hotovo.
Více agentů nenahradí chybějící pracovní postup.
